Teorie cenových map

Každá činnost, včetně tvorby cenových map, by měla být podložena a následně zdůvodněna potřebným teoretickým základem. Pokud autor cenové mapy nezná nebo nechápe pojmy, jako je pravdivost a úplnost dat nebo základní zákony a zákonitosti tržního hospodářství, nebude nikdy schopen sestavit použitelnou cenovou mapu.

Teorie tvorby a existence cenových map má, nebo může mít, v zásadě tři funkce:

• Měla by nabízet obecné návody, řešení a postupy následně aplikovatelné na konkrétní případ tvorby cenové mapy.

• Umožnit vytváření nových, např. přesnějších nebo objektivnějších metod tvorby cenových map.

• V některých aspektech může teorie i vytvářet novou skutečnost.

Obsah první a druhé funkce je evidentní a asi se neliší od jiné ekonomicky popsatelné lidské činnosti (obchodu s cennými papíry). Třetí funkce – vytváření nové reality teorií může mít praktický dopad na obsah cenové mapy při vytvoření nového legislativního prostředí (např. stavební zákon č. 183/2006 Sb., zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., a jeho příslušné vyhlášky), které vycházelo z různých teoretických principů a ve svých důsledcích ovlivnilo možnost stavby na různých pozemcích a tím i změnu jejich ceny. Také cenové mapy vytvořené pro účely stanovení základu některých majetkových daní mohou být někdy použity prodávajícími jako výchozí cenová báze pro jednání o prodeji a tím zpětně a někdy i cyklicky mohou ovlivňovat vlastní trh.

 Základní metodologické přístupy při tvorbě cenových map jsou tyto:

1. reflexe (pozorování),

2. indukce a dedukce,

3. analogie (modelování),

4. analýza a syntéza.