Každá činnost, včetně tvorby cenových map, by měla být podložena a následně zdůvodněna potřebným teoretickým základem. Pokud autor cenové mapy nezná nebo nechápe pojmy, jako je pravdivost a úplnost dat nebo základní zákony a zákonitosti tržního hospodářství, nebude nikdy schopen sestavit použitelnou cenovou mapu.
Teorie tvorby a existence cenových map má, nebo může mít, v zásadě tři funkce:
• Měla by nabízet obecné návody, řešení a postupy následně aplikovatelné na konkrétní případ tvorby cenové mapy.
• Umožnit vytváření nových, např. přesnějších nebo objektivnějších metod tvorby cenových map.
• V některých aspektech může teorie i vytvářet novou skutečnost.
Obsah první a druhé funkce je evidentní a asi se neliší od jiné ekonomicky popsatelné lidské činnosti (obchodu s cennými papíry). Třetí funkce – vytváření nové reality teorií může mít praktický dopad na obsah cenové mapy při vytvoření nového legislativního prostředí (např. stavební zákon č. 183/2006 Sb., zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., a jeho příslušné vyhlášky), které vycházelo z různých teoretických principů a ve svých důsledcích ovlivnilo možnost stavby na různých pozemcích a tím i změnu jejich ceny. Také cenové mapy vytvořené pro účely stanovení základu některých majetkových daní mohou být někdy použity prodávajícími jako výchozí cenová báze pro jednání o prodeji a tím zpětně a někdy i cyklicky mohou ovlivňovat vlastní trh.
Základní metodologické přístupy při tvorbě cenových map jsou tyto:
1. reflexe (pozorování),
2. indukce a dedukce,
3. analogie (modelování),
4. analýza a syntéza.